Prohlídka skříně elektroměru
„Elektroměrovou skříň kontrolujeme kvůli distributorovi, který nás potom bude připojovat k síti. Při prvním paralelním připojení musí splňovat pár aspektů, které jsou u každého distributora trošku jinak. Například je to materiál, ze kterého je elektroměrová skříň postavena.
Dále nás bude zajímat, jestli je tam dvoutarifní měření. Buď by měla být udělaná příprava, nebo už by to měl mít elektroměrový sloupek namontované. Pak je tam úprava, kterou musíme udělat, a tou je hlavní vypínač fotovoltaiky. Dále relé na regulaci HDO, aby distributor mohl na dálku fotovoltaiku odpojit v momentě, kdy by byla například přetížená síť.
Skříň by měla být v 60 centimetrech nad terénem a elektroměrové hodiny by měly mít displej metr nad terénem.“
Reklama
Která strana střechy bude nejvhodnější?
„Většinou se využívá buď jižní strana, nebo kombinace východ-západ. Než jsme sem jeli, udělali jsme předběžný návrh, podívali se na střechu a měli jsme asi dvě různé varianty. Potom při naší domluvě jsme se shodli na variantě jih a západ. Jižní stranu jsme nevyužili úplně naplno, protože už tady máte namontované termické panely, takže jsme dali 9 panelů na jižní stranu a 15 panelů na západní stranu. To nám vůbec nevadí, protože si tím akorát prodloužíme výrobu do pozdních odpoledních hodin.
Vzdálenost panelů od hromosvodu si vypočítáme pomocí vzorečku. Většinou je to standardně kolem 50 cm. U vás jsme prováděli úpravu. Museli jsme si jeden rožek hromosvodu posunout. Samozřejmě, při takovéto úpravě je potřebná revize, kterou zajisti náš revizní technik, jenž dělá revizi na kompletně celou elektrárnu.“
Kam umístíme další komponenty?
Reklama
„Stručně řečeno fotovoltaická elektrárna se skládá z panelů, střídače, baterií, rozvaděčů a propojovacích kabelů. Pokud bychom chtěli všechny komponenty namontovat na jednu stěnu, měli bychom mít přibližně plochu o rozměru 200×150 cm.“
Při naší realizaci budeme používat střídač ENBRA FW-INV10, který má rozměr 52×41 cm a na hloubku měří 22 cm. Střídače vytvářejí teplo a pro jejich správné chlazení nad nimi musíme zachovat minimálně 50 cm volného místa. Vedle střídače bychom na každou stranu měli mít alespoň 30 cm, které později s výhodou použijeme například pro vedení kabeláže.
„Když jsme měřili celou technickou místnost a dělali jsme návrh řešení, navrhli jsme majitelům umístit DC rozvaděč na půdu.“
Díky tomu bylo možné všechny ostatní komponenty poskládat v technické místnosti na jednu stěnu a současně mezi nimi zachovat dostatečné rozestupy.
„Nahlížíme samozřejmě i do domovního rozvaděče. Tím, že AC rozvaděč umisťujeme zvlášť, ne přímo do domovního, nepotřebujeme žádné místo. Kontrolujeme tedy jenom hlavní jistič v domovním rozvaděči.“
Reklama