Stavba bazénu se zastřešením svépomocí – časosběrné video

Kdyby nám někdo řekl kolik dřiny a starostí kolem zakopání bazénu svépomocí je, tak upřímně odpovíme, že příště bez ostudy bychom tuto práci rádi nechali někoho udělat za nás, neboť ušetřené peníze byly opravdu tvrdě odpracovány.

Jako první krok jsme si s velkým nadšením vyměřili a označili budoucí obrysy bazénu. Ty skutečné starosti a téměř měsíc nekončící dřina nám začali s prvním rýpnutím bagru do země. Výkop bazénu do téměř 190 cm s odvozem přebytečné zeminy a dovozem štěrku a písku pro betonovou desku proběhl hladce v jednom dni. Skvělé opět bylo to, že po cca půl metru zeminy následoval krásný písek, který jsme později využili k obetonování bazénu.

Z důvodu nemožnosti zajetí betonového mixu na zahradu, tak jsme si pro betonování desky nechali na zahradě složit 4 tuny štěrku frakce 8-16mm a 2 tuny ostrého betonářského písku. Nejprve jsme měli v plánu zapůjčit si pumpu na beton, ale vzhledem ke komplikacím se zapůjčením, odvozem a použitím jsme se rozhodli pro tradiční, ale zato náročný způsob umíchání betonu v míchačce. Betonování desky jsme v řádném fitness režimu zvládli ve dvou dnech. Místo armování KARI sítěmi, jsme zvolili již osvědčený způsob armování polymerovými vlákny. Na betonáž desky 3 x 6 x 0,2m padlo celkem 84 míchaček, přičemž poměr betonu jsme zvolili 1:2:4 (1 díl cementu : 2 díly písku : 4 díly štěrku). Do běžící míchačky jsme postupně přidali vodu (cca půl kýblu), dále 12 lopat štěrku, 150 gramů polymerových vláken (cca 2 hrsti), 6 lopat písku, 3 lopaty cementu a na závěr jsme přilili 1,5 dcl plastifikátoru s urychlovačem. Tuto směs jsme nechali v míchačce cca 3-5 minut promíchat. Poté došlo k vysypání do kolečka a následovalo opět naplnění míchačky. Mezi tím co se promíchávala další várka, tak jsem si na břehu výkopu vysypal z kolečka betonovou směs na připravenou desku, ze které jsem lopatou vše naházel dolů. Zde následně má drahá polovička hráběmi a latěmi do připraveného bednění rozhrnovala a rovnala shozený beton. Tempo jsme nasadili ďábelské a dostali jsme se na průměr jedné míchačky za osm minut. Trochu naivně jsme si mysleli, že vše zvládneme v jednom dni, ale po padesáti míchačkách jsme to vzdali a dokončili betonáž desky s pomocí syna o tři dny později.

Den D spuštění bazénu na desku jsme naplánovali na sváteční velikonoční pondělí, kdy se nám podařilo sehnat dostatečný počet mužské síly složené z rodinných příslušníků, přátel a sousedů. Po odstranění pažení a bednění jsme si na desku rozložili a následně přilepili pistolovým pěnovým lepidlem ETICS 3 cm XPS polystyrenové desky.

Přesně v patnáct hodin se nám na zahradě sešlo 11 statných chlapů, pro které nebyl problém během chvilky přemístit a spustit na desku od prosince uložený bazén. Pro snadnější manipulaci a bezpečnější spouštění bazénu jsme do připravených lanových závěsů provlékli tři šesti metrové lešenářské trubky. 

Jako poděkování si každý ze zúčastněných od nás odnesl výslužku ve formě šišky loveckého salámu a kartonu piv, což vyšlo levněji, než shánět na pozemek jeřáb. :-)

Na hranu bazénu jsme připevnili dostatečnou výztuhu a vzpěry, aby při plnění bazénu vodou a následném obetonování nedošlo k jeho deformaci.

K napouštění bazénu jsme využili dešťovou vodu z naší akumulační nádrže. Obetonování plastového bazénu se musí provádět postupně, tak aby nedošlo k nežádoucí deformaci. Beton nesmí být vylit naráz po celé výšce bazénu, proto po napuštění cca 30 cm vody do bazénu jsme mohli započít s prvním prstencem obetonování kolem bazénu, který by měl být vždy pod úrovní napuštěné vody. Beton jsme míchali už trochu ošizený, přičemž jsme již využívali náš vykopaný písek a o něco méně štěrku. Stále jsme používali polymerová vlákna a plastifikátor s urychlovačem. Tento beton by se neměl příliš hutnit, neboť opět může dojít k nechtěným zvlněním stran bazénu. Obetonování jsme nakonec prováděli v prstencích, tam kde vedly armovací roxory. Mezi těmito betonovými prstenci jsme dávali pouze lehce zhutněnou vrstvu písku. Na celkovou betonáž včetně desky bylo zapotřebí asi 180 míchaček, což znamenalo asi 4000 hozených lopat s materiálem do ní. ;-)

V momentě, kdy jsme při obetonování dosáhli úrovně země, tak nastal čas na osazení technologické šachty s filtrací a připojení hadic a elektrických rozvodů. Do vykopané jámy z čela bazénu jsme spustili šachtu, kterou jsme zarovnali do roviny s hranou bazénu. S použitím lepených trubek (kolínek) a hadice jsme připojili napouštěcí potrubí od filtrace k tryskám. Toto potrubí jsme obalili pěnovou izolací a omotali stříbrnou páskou. Potrubí jsme umístili podél bazénu tak, aby po odpojení filtrace při zazimování vytekla voda z potrubí samospádem ven. Z filtrační šachty jsme dál propojili odtokovým potrubím skimmer s filtrací a připravili potrubí na propojení s tepelným čerpadlem. Jako poslední potrubí jsme vyvedli hadici pro odtok odpadové vody při pravidelném čištění a vypouštění vody z pískové filtrace.

Dalším krokem bylo propojení šachty s elektrickým kabelem uloženým v kopoflexové trubce. Na stěně šachty máme umístěný jističový rozvaděč, ze kterého je následně napájena filtrace, UV lampa a tepelné čerpadlo. Do šachty jsme ještě umístili alarmové čidlo Iget pro případ úniku vody, které nám spolupracuje s chytrou domácností.

Po tomto kroku jsme si cca 2 m od šachty vytvořili z betonu nízký sokl, na který jsme umístili tepelné čerpadlo určené pro ohřev vody v bazénu. Tepelné čerpadlo jsme připojili k připravenému potrubí, přičemž odchozí potrubí s ohřátou vodou jsme opět zaizolovali.

Když jsme zvažovali, co bude pro údržbu bazénu po chemické stránce lepší, tak jsme nakonec zvolili čištění bazénové vody za pomoci UV lampy. Na rozdíl od solimátoru se voda v bazénu nemusí zasolovat (nasypání několika pytlů soli), nebo v případě čištění pískové filtrace tuto slanou vodu nelze vypustit na zahradu, neboť slaná voda půdě a vegetaci moc neprospívá, tak je nutné ji vypustit do domovního odpadu. Použití UV lampy je snadné, protože ji stačí vložit do okruhu v našem případě do obtoku k tepelnému čerpadlu, tak aby se v případě servisu daly tyto zařízení přes kulové uzávěry odpojit. Přes tuto UV lampu protéká voda, která je UV zářením zbavována řas a bakterií, tak že k chemickému ošetření vody stačí pouze 10-15% množství bazénové chémie (chlorových tablet apod).

Po prověření celého připojení a kontrole, že z potrubí a zařízení neuniká voda, jsme mohli spustit filtrování bazénu. Šachtu jsme neobetonovávali, ale pouze zasypali pískem a zeminou.

Další etapou byla instalace obrubníků. Tuto zkušenost už jsme měli ze stavby zpevněných ploch okolo domu za sebou, tak pro nás nebylo těžké si připravit do potřebné výšky okolní zeminu odkopáním drnů. Za pomoci vodováhy a jednoduché dřevěné měrky pro budoucí dlažbu jsme připravili obrubníky okolo celého bazénu. Do těchto obrubníků přišla poslední úroveň betonáže, tak aby zbylo potřebné místo pro nalepení betonové dlažby.

Jako finální dlažbu jsme opět zvolili Diton Stadio Tropico 60x30x5 cm, kterou jsme lepili flexibilním mrazuvzdorným lepidlem na dlažbu. Trochu obtížnější bylo vytvarování dlažby kolem zaoblení bazénu, ale i s tím za pomoci řezného diamantového kotouče jsme si nakonec poradili. Spáry této nalepené dlažby jsme následně vyplnili silikonem, tak aby v zimních měsících nedocházelo k zatékání vody a mrazem nedošlo k roztrhání dlažby.

Poslední co nám zbývalo, bylo připevnění pojezdových kolejnic a na ně umístění zastřešení. Po rozložení kolejnic a propojení 6 a 3m části, jsme na ně nasunuli jednotlivé části zastřešení. Toto nasazení na kolečka a vodící zámek bylo vcelku jednoduché. Po vycentrování kolejnic do správné polohy jsme dle návodu jednotlivé kolejnice přivrtali napevno přes hmoždinky do dlažby a betonu. Na největší díl zastřešení jsme nasunuli posuvné dveře a vše zajistili aretačními šrouby a kolíky na koncích kolejnic.

S velkou úlevou a pocitem hrdosti, že jsme vše dokázali svépomocí, tak jsme nadšeně konečně okusili náš vyhřátý bazén. Komfort užívání zakopaného bazénu se zastřešením se s původním nadzemním nedá vůbec srovnat. Pohodlný vstup do bazénu přes vnitřní schody na rozdíl od cirkusové akrobacie na vratkých schůdkách, či možnost skočit šipku je skvělá. Koupání pod zastřením je daleko příjemnější, neboť je zde bezvětří a člověk nemá pocit nepříjemně ofouknuté hlavy ze studeného vzduchu. V případě letních pařáků není problém zlehka odsunout zastřešení a užívat si opalování na lehátku na vodní hladině.