Tomáš je šikovném svépomocném staviteli, dnes již s bohatou praxí a spoustou méně či více závažných, ale vždy vyřešených, problémů na stavbě. Určitě sami dobře víte, že žádná stavba se neobejde bez nějaké té komplikace a trochy zdržení.
Tomáš v minulosti pomáhal při stavbě domu – to stavěl jeho bratr. Po té si stavbu ještě „vyzkoušel“ s manželkou, když stavěli malý domeček. Po prvotní zkušenosti s kvalitním materiálem si i pro stavbu malého domku vybrali cihly Heluz.
Bydlení v přírodě a stavba bez rozpočtu
Tomáš a jeho manželka Tereza se rozhodli pro stavbu nízkoenergetického jednopodlažního domu s klasickou sedlovou střechou. Lokalitu zvolili vskutku nádhernou – severovýchodní cíp Moravskoslezských Beskyd.
„Rodinný domek jsme se rozhodli stavět proto, že chceme bydlet v přírodě, mít velkou zahradu. A rozpočet – popravdě – jsme neměli,“ přiznává Tomáš. „Měli jsme nějakou vizi, té se nějak držíme a stavíme, jak jen to jde.“
Na tomto konkrétním případu tak můžete vidět, že ne vždy je rozpočet daný předem „na korunu přesně“. Navzdory tomu se však staví a možná o to menší stres stavbu provází.
Pozemek Tomáš s Terezou objevili v nabídce realitní kanceláře, vesnici už znali, a tak je přemohla zvědavost a jeli se na místo podívat.
„Ze zvědavosti jsme se zajeli podívat. To bylo v pátek odpoledne. A v sobotu ráno jsme dovezli zálohu, že to prostě berem. Tak nás to oslovilo. Hned, na první dobrou,“ vzpomíná Tomáš
Jaký zvolil materiál?
Stavba z cihel byla pro oba manžele jasnou volbou. Preferují klasické a poctivé materiály, ze kterých se staví už léta. Zvolili tak pálenou cihlu Heluz a i krytina na domě bude tradiční – pálená taška Bobrovka, bez povrchové úpravy.
Oproti tomu u podlah je vidět, že stavba se tady opravdu vyvíjí průběžně, tak říkajíc za pochodu. I když už je dům téměř připravený na zastřešení, o podlaze se stále ještě mluví docela neurčitě. Obecná představa zní ale hezky – dubová podlaha, případně litý beton.
Projekt dali dohromady Tomáš s Terezou, převedení představ do projektové dokumentace zpracoval projektant z vedlejší obce. Projektant byl tedy znalý místních poměrů a vyřídil i stavební povolení.
Zhruba po deseti měsících tak mohla být stavba zahájena a natěšenost byla skvělým pohonem – za měsíc čistého času stála hrubá stavba domu i garáže.
„Tím, že jsme to lepili na novou technologii Heluz Sidi, bylo perfektní to, že jsem nemusel umývat žádná míchadla, míchat něco ručně a tak, a věřím tomu asi víc než PUR pěně.“
Stavba svépomocí i s odborníky a pořádná oslava
Kromě bagru na hrubé úpravy vše probíhalo svépomocí, a to i kopání základových pásů. Pomáhali jen dva odborníci, kteří hlídali výšky a stahovali beton na základové desce.
Nejtěžší fáze byla pro Tomáše a jeho pomocníky každopádně do doby, než se stavba „vyhrabala z bahna“ a dostala se nahoru – na základovou desku. Do té doby je to jen samé kopání, potrubí, kabely… A zápasení s počasím.
Zabetonování základových desek si tak vyžádalo velkou oslavu.
Technologie, mezí které patří např. elektroinstalace, vytápění, vodoinstalace a odpadní potrubí, chtějí stavbeníci přenechat odborníkům.
I když je ještě finální dokončení stavby v horizontu zhruba jednoho roku, žene vize stavebníky rychle kupředu. Přeci jen už stojí hrubá stavba, vše dostává konkrétní tvary a vidět se na terase třeba s dobrou kávou už není tak těžké.
Tomáš také férově přiznal, že další dům už by stavět nechtěl. Synům by pomohl určitě, ale do další vlastní stavby už by se nepustil.
Sdílet 
