Dešťová voda
Před samotnou pokládkou KG potrubí pro dešťové svody proběhla hydroizolace a zateplení soklu, ale o tom se zmíníme později v článku o zateplení.
Součástí projektu stavby domu jsme měli připravené využití dešťové vody ze střechy domu svedením do akumulační nádrže. Mohli jsme tuto věc řešit levněji jen provedením vsaku, neboť v lokalitě je zemitopísčitá půda, která dobře vstřebává vodu, ale rozhodli jsme se pro ekologičtější a smysluplnější využití srážkové vody.
Na pořízení nádrže lze uplatnit dotaci v rámci akce dešťovka, ale vzhledem k tomu, že pro novostavby to má svá přísná kriteria a nároky, tak my jsme tuto možnost nevyužili.
Na dešťovou vodu jsme si pořídili podzemní nádrž Atlantis 7m3 - 7000l. Jímky Atlantis jsou vyrobené metodou rotačního tváření plastů, a jsou z jednoho kusu. Jímky jsou 100 % vodotěsné a bezešvé, bez lepení a svařování. Záruka na nádrž je 25 let, životnost jímek je neomezena. Samonosné jímky se usazují do vykopané jámy a zasypávají pískem, štěrkopískem. Není potřeba betonovat. Součástí dodávky je plastový pochozí poklop. Nádrže na dešťovou vodu jsou opatřeny bezpečnostním přepadem.
KG potrubí pro dešťové svody
Dle projektu a doporučení vodoinstalatérů jsme si nakoupili KG potrubí ø 125mm, dále několik kolen, odboček, redukcí, mazivo a 4 kanalizační vpusti (lapače střešních splavenin).
Důležité při instalaci dešťových svodů okolo domu je dodržet spád , který by měl být minimálně jeden stupeň (1cm klesání na 1m).
Abychom nemuseli zakopávat KG potrubí příliš hluboko, tak jsme začali na jižní straně domu pod okapovými svody osazením kanalizační vpusti (tzv. geigru) s bočním odtokem a pokračovali spádem k severu k nádrži.
Na druhém okapovém svodu jsme již osazovali kanalizační vpust se spodním odtokem, neboť KG potrubí již bylo v dostatečné hloubce (o cca 15cm níže).
Okolo rohu domu jsme použili kolena a setkali se s dešťovými svody na severovýchodním rohu domu.
Pod tepelným čerpadlem jsme si pomocí T odbočky připravili budoucí odtok kondenzované vody.
Řezání a spojování KG potrubí za pomoci pilky a použití maziva je jednoduchá práce.
Bagr, nádrž a výkop
Složitější situace nastala s umístěním akumulační nádrže, která se nám oproti projektu, tak nějak nechtěla vejít mezi dům a budoucí oplocení, neboť za nádrží musí být vytvořen přepadový vsak vody a navíc zde povede i výkop s kopoflexkou pro elektrické připojení domu od elektroměrného sloupku.
Nádrž jsme proto pootočili, čímž jsme získali více prostoru pro potřebný vsak a zároveň nám to tak přišlo praktičtější.
Sprejem jsme si označili budoucí výkop a odkulili nádrž bokem.
Původně jsme o výkop žádali souseda, který má malý bagřík, ale měl oprávněné obavy z toho, že lžící nedosáhne do potřené hloubky, což by sebou neslo ruční dokopání. Zvýšilo by se tím zbytečně riziko z možného sesuvu zeminy, který by byl v blízkosti základu domu nebezpečný. Na jeho doporučení jsme se nakonec obrátili na pana Klicperu z nedaleké Sadské, který přijel s velkým bagrem.
Po obhlídnutí výkopu začal s kopáním. Nabranou zeminu odkládal za plot na ulici. Jak jsme psali dříve při zakopávání vodoměrné šachty a odpadní jímky, tak po cca půl metru začal bagrovat krásný písek.
Důkazem jak je sypká zemina zrádná bylo, že v momentě, kdy jsme šli měřit hloubku výkopu, tak se samovolně sesunul asi kubík zeminy směrem k domu, což nebylo úplně příjemné.
Během dvaceti minut byl výkop v potřebné hloubce ( cca 2,7m), což jsme viděli i na úrovni dešťových svodů a nátoku do nádrže.
Jednoduchým uchycením nádrže za víko, jsme ji za pomoci bagru umístili do výkopu. Jelikož si sedla téměř dokonale, tak po drobné korekci jsme se mohli vrhnout na zasypání nádrže. K tomu jsme použili vykopaný písek, který jsme za pomoci bagru obsypávali okolo do cca poloviny nádrže. Při opětovném nabírání zeminy za plotem došlo k vtipnému okamžiku, kdy nám bagrista nechtěně ohnul (pražákovi) sloupek plotu. Naštěstí byl betonový sloupek dobře proarmován, tak jej mohl lžící bagru narovnat. My jsme jej uklidnili, že je vše v pořádku a že stejně plánujeme nový plot. :-)
Napojení na dešťové svody a vsak
Po částečném obsypání nádrže, jsme ji začali pro lepší usazení napouštět vodou. Abychom využili i přírodu a rok 2020 byl bohatý na srážky, tak jsme chtěli nádrž co nejdříve připojit k dešťovým svodům.
Malá chybička se vloudila ohledně zakopání filtračního koše, který měl přijít před nátokem do nádrže. Jelikož jsme si toto nepohlídali a nádrž se nám opravdu nechtělo opět vykopat a dát o cca 30cm níže, tak jsme filtrační koš nakonec umístili přímo do nádrže na nátokovou trubku pod úroveň víka, aby jej bylo možné lépe sundávat a čistit.
Za spojením dešťových svodů za odbočkou jsme dali redukci z ø 125mm na ø 150mm a do akumulační nádrže po navrtání vtoku přes manžetu napojili KG potrubí.
Na protější odtokovou (přepadovou) stranu jsme dali přes manžetu KG ø 150mm trubku, která byla kolenem směrována dolů do vsaku. Pod tímto kolenem jsme udělali za použití geotextílie a štěrku frakce 16/32mm cca 2m3 vsak, pro případný přepad vody (bohužel nemám nafoceno).
Navrtání dešťové nádrže a zároveň odpadní jímky nám provedli z vodohospodářské firmy, tak aby mohlo být zajištěné bezpečné napojení odpadních vod. Odpadní jímka byla osazena kalovým čerpadlem s plovákovými spínači, které bylo následně napojeno na tlakovou kanalizaci
Dešťovka z nádrže
Do nádrže jsme umístili kvalitní ponorné čerpadlo Grundfos SBA 3-45 AW 1x230V 50Hz se sacím košem, čímž po napojení na hadice jsme mohli začít využívat dešťovou vodu nejen k zalévání zahrady, ale i k dalším stavebním pracím co na nás ještě čekali.
Později bude nádrž přes připravené potrubí v předešlém článku propojena v garáži na venkovní kohouty. Do garáže plánujeme umístit nerezovou 90l zásobníkovou nádrž, do které bude ponorné čerpadlo kumulovat vodu.
Měření výšky hladiny vody v nádrži
Při hledání na internetu jsme se zabývali inspirací, jak vyřešit problém se sledováním stavu hladiny vody v nádrži. Chtěli jsme vědět kolik vody máme ještě k dispozici a mohli se díky předpovědi počasí přizpůsobit s jejím hospodařením. Nejprve nás zaujal tento bezdrátový ultrazvukový měřič hladiny, ale po přečtení návodu jsme jej zavrhli, neboť jeho umístění do víka, by bylo nejen nepraktické, ale do prostoru měření nesmí nic zasahovat a nám tam překáží KG trubka s filtračním košem. Nakonec nás zaujalo jednoduché řešení a to instalací mechanického hladinoměru Afriso.
Pro měření vodní hladiny jsou dostupné i elektronické měřiče, které vám na dálku mohou zobrazit stav hladiny. Tato zařízení jsou ovšem daleko dražší, i o několik tisíc.
Toto jednoduché mechanické zařízení stačí navrtat například vedle víka nádrže. Spustit do nádrže plovákové závaží a na ciferníku nastavit stav hladiny. Ciferník stačí i s rafikou povytáhnout a následně jej na ozubená plastová kolečka osadit zpět. V našem případě jsme měli nádrž plnou a naše nádrž má při naplnění vodní sloupec 150cm, tak stačilo plovák nechat na hladině, poté vytáhnout ciferník a pootečením ciferníku nastavit na max 150cm. Z druhé strany je případně ciferník s měřením 0-250cm.
Jak se bude měnit hladina vody v nádrži, tak plovák bude postupně stoupat, nebo klesat, přičemž se v měřáku bude odvíjet, či navíjet provázek, který bude aktuálně ukazovat stav vody v nádrži.
I přesto, že víko nádrže je nad povrchem terénu, tak i v mrazivých zimních měsících (-20°C) nedocházelo k zamrzání vody v nádrži.
V dalším pokračování se s vámi podělíme o řezání, vrtání a drážkování otvorů pro elektrorozvody s následnou elektroinstalaci.
Náklady
| Název položky | Cena |
|---|---|
KG potrubí | 3 500 Kč |
Filtrační koš | 2 500 Kč |
Nádrž | 30 000 Kč |
Výkop a vsak | 3 000 Kč |
| Celkem | 39 000 Kč |
Sdílet 
