Kompostování do každé domácnosti - část druhá

Autor: Magdalena Hronova (3 příspěvky)
Kategorie: Kompost
22. 8. 2019
0 komentářů
Kompostování do každé domácnosti - část druhá
Příspěvek stavebníka
Jak jsou na tom sáčky na odpadky? Vybrat bychom měli kompostovatelné sáčky, jejichž materiály jsou různé: kraftový papír, recyklovaný papír a kompostovatelný plast (bioplast) z různých materiálů – například kukuřičného nebo bramborového škrobu či kyseliny mléčné – PLA. 

Sáčky se po jejich zkompostování rozpadnou na přírodě velmi dobře známé složky a nijak životní prostředí nezatěžují. Některé sáčky někteří výrobci označují za rozložitelné, ikdyž nejsou kompostovatelné. Takové sáčky do kompostu nepatří. Aby byl materiál rozložitelný, do klasických plastů z ropy se přidá látka urychlující jejich rozklad v prostředí. O jejich využití prozatím tolik nevíme a stále se vedou diskuze o tom, jak bezpečné pro životní prostředí jsou. Nehledě na to, že dělají problémy při recyklaci plastu – nelze je snadno rozeznat od klasických plastů, a tak mohou výsledný recyklovaný produkt dokonale znehodnotit. Kompostovatelné sáčky je možné naplnit biologickým odpadem a poté k nim na kompostu či v kompostéru přihrnout jiný organický materiál – tak dochází k jejich rychlejšímu rozložení. Ze sáčků vyrobených z obnovitelných přírodních zdrojů, třeba kukuřičného nebo bramborového škrobu, nevznikají po zkompostování žádné nepříznivé látky. Kompostu však také nedodávají látky, které by ho nějak obohatily. Oproti tomu papírové sáčky kompostu dodají uhlíkatou část.

Jak kompostovat – prakticky

Existuje několik způsobů, jak kompostovat (a to i ve městě!): zahradní kompost, zahradní kompostér, domácí vermikompostér, hnědá popelnice – kompostejner. Pokud se rozhodnete pro kompostování doma, myslete na to, že výsledný kompost bude odpovídat kvalitě vyhozených surovin. Na kompost je tedy ideální házet slupky a zbytky, které nebyly chemicky ošetřeny – od lokálního pěstitele, který nepoužívá zbytečnou chemii, či v Bio kvalitě. Díky tomu může být i vaším kompostem pohnojená zelenina či bylinky „bio“. Biologický odpad z domácnosti (převážně odřezky z kuchyně) je dobré někde shraňovat. K tomu poslouží speciálně nadesignovaný koš s postranními průduchy, do kterého vložíte kompostovatelný sáček dle libosti. V koši odpad dýchá, nezapařuje se a rychle nevlhne. Tím pádem také později zapáchá. Bioodpad není třeba vynášet každý den – ikdyž to může znít bláznivě! Odpad opravdu nezačne zapáchat při běžné pokojové teplotě dřív než za 2-3 dny.

ZAHRADNÍ KOMPOST

Nejznámnějším ze způsobů kompostování je pravděpodobně zahradní kompost, který možná znáte ze zahrádek svých babiček a dědečků či maminek a tatínků. Jedná se o dřevěnou čtvercovou konstrukci, do které bio odpad házíte. Je dobré mít alespoň dvě tyto konstrukce, ideálně vedle sebe. Když jednu ohrádku naplníte, začnete používat druhou. Kompost je dobré jednou až dvakrát za sezónu přeházet vidlemi. Díky tomu se život v něm ještě víc probudí a začne suroviny zpracovávat. Všechny mikroorganismy a bakterie začnou žít hlavně na jaře, když se objeví první paprsky sluníčka. Zralý kompost se vytvoří za 6-12 měsíců – podle toho, jak často ho přeházíte. 

Reklama

ZAHRADNÍ KOMPOSTÉR

V případě zahradního kompostéru se jedná o plastovou (často recyklovanou a recyklovatelnou) konstrukci připomínající tvar pyramidy. Tuto konstrukci umístíte na trávu nebo půdu a plníte jí bio odpadem. Dovnitř se dostanou žížalky a jiné organismy, které začnou odpad zpracovávat. Vše dobře dýchá díky průduchům. Na kompost z kompostéru se můžete těšit další sezónu či ke konci té stávající. Jednoduše otevřete spodní dvířka a použijete již hotový kompost.

DOMÁCÍ VERMIKOMPOSTÉR

Chcete-li mít vlastní kompost, ale nemáte zahradu, pořiďte si (nebo vyrobte) vermikompostér. V takovém kompostéru žijí kalifornské žížaly a odpad zpracovávají. Obsah vermikompostéru nesmrdí. Žížaly mají rády zbytky ovoce a zeleniny a čaje a přímo milují kávovovu sedlinu. A tak ho můžete umístit třeba i do kanceláře. Kompostér si můžete vyrobit i sami.Vermikompostér nepojme veškerý biologický odpad, který potkáte – lze ho plnit pouze omezeným množstvím odřezků, čaje a kávy z kuchyně. Některé zbytky žížaly nemají rády – například slupky z cibule. Čas od času se vermikompostér může stát domovem také pro mušky octomilky. Před těmi je dobré se chránit netkanou textilii, která jim brání dostat se dovnitř.

HNĚDÁ POPELNICE – KOMPOSTEJNER

Některé obce i městské části svým občanům poskytují možnost vyhazovat bio odpad do hnědých popelnic, které si následně zpracují v kompostérnách a kompost využijí na obohacení městské zeleně. Hnědé popelnice se často vyvážejí jednou za týden či dva. Můžete do nich vhazovat všechny zbytky z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinu i čaj. Ze zahrádky a balkónu do nich také vše patří. Už se však nehodí do nich vhazovat proložky od vajec či skořápky a zpracované jídlo. Nemáte-li hnědou popelnice k dispozici, většinou je možné si jí za poplatek objednat. V Praze to poskytují Pražské služby a nestojí to více než 100 Kč za měsíc.

Reklama

ZAHRADNÍ KOMPOST V KOMUNITNÍ ZAHRADĚ

V posledních letech se ve větších městech začaly objevovat komunitní zahrady, které na svém pozemku většinou zahradní kompost mají a umožňují okolním obyvatelům ho využívat. Porozhlédněte se po komunitní zahradě ve svém okolí. Magdalena Hronová, zelenadomacnost.com 

Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Magdalena Hronova (3 příspěvky)
Další články autora:
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací