Základová deska - část 2

Příspěvek stavebníka

Do desky jsem chtěl původně navážet kamenitou hlínu, ale co čert nechtěl, stále bylo mokro, a tak by se k nám nedostala těžká technika a navíc mokré by se to špatně hutnilo.

Nakonec jsem se rozhodl pro štěrk. Celkem to spolykalo 115 tun DK 0-32. Naštěstí materiál i bagrista s bobkem přijeli včas. Bagrista mi to rovnou po vrstvách požehlil žehličkou, takže jedna práce hotová.

Bagrem se rovnou vykopala drážka pro napojení kanalizace. Bohužel, díky předchozí mystifikaci ze strany VAKu nebyl spád do desky, takže jsem musel v ZB vybourat průchod pro kanalizaci o jednu řadu výš. Jeden den jsem položil vnitřní kanalizaci, podsypal pískem, uhutníl, zasypal z vrchu. Dále se vývod z desky otočil směrem nahoru, napustil vodou a po rysku se nalila voda. Do druhého dne hladina neklesla, takže zkouška těsnosti dopadla dobře.

Následně se napojil odpad do revizní šachty, zapískoval, opatrně uhutnil a zahrabal. Vývody z desky jsem opatřil zátkami (aby tam třeba děti něco nevhodily). Spád mi všude vychází 3 cm na 1 m. Hlavní řad jsem nechal 160 a vývody nahoru 110. Průchody, ať už chrániček nebo odpadů skrz desku, jsem zapěnil studniční PUR pěnou.

Následně jsem vzal předem nařezané 22mm OSB desky na cca 30cm pruhy, půjčil jsem si nivelák (k mému šoku to nebyl samonivelační laser, ale klasický teodolit - naštěstí po srovnání stativu i teodolitu do roviny jsem na ten princip přišel). V několika bodech obvodu ztraceného bednění jsem si zapsal veškeré naměřené hodnoty a tím zjistil nejvyšší bod základové desky. K tomuto jsem přičetl 130 mm základové desky.

Následně jsem na OSB desce odměřil 130 mm, do bodu zatloukl hřebík a z vnitřní strany jej opřel o ztracené bednění, přeměřil, že požadovaná výška sedí a na třech místech (na krajích a uprostřed), přivrtal bouracím kladivem turbošrouby. Vše jsem kontroloval dlouhou vodováhou. Poté znovu přeměřil, a sedělo.

Následně již bez hřebíků, pouze s vypodložením, se navrtal celý obvod. Důležité je při vrtání desek mít čisté bednění, bez pěny či kusů betonu (pak by odstávalo a muselo by se víc zapěnit). Následně jsem stloukl hřebíky rohy OSB desek k sobě. Díry v rozích, popř. mezi spoji desek jsem vyfoukal malou PUR pěnou.

Roxory, které mi vyčuhovaly ven ze ztraceného bednění, jsem nohou ohnul do desky (případně na něj navléknout trubku a zohnout dovnitř). Následně jsem opět na třech místech každé OSB desky u krajních a prostředních roxorů vyvrtal dvě díry cca 2-3 cm vedle sebe. Ustříhl jsem kus drátu tak, abych jej provléknul pod roxorem do tvaru U, a vývody protáhl směrem ven z desky, nohama jsem se zapřel o OSB (abych s ní nehnul nebo jí nevytrhnul ven) a kleštěmi jsem potáhl dráty ven. Následně jsem je venku zauzloval přes sebe a kusem roxoru zatočil vnitřek tak, aby to šponovalo, ale aby se nehnula deska. Teď, i když se nohou opřu o desku, tak se hne max. o 1 mm. 

Následně se natáhnul provázek do úhlopříček a po cca 30-50 cm se změřila a zapsala výška, to stejné po obvodu a vyšla průměrná výška desky (podle toho se bude objednávat beton). Samozřejmě, pokud máte k dispozici nivelák, je to rychlejší a přesnější s ním.

Následně jsem začal pokládat kari sítě (150x150x6 mm, 2x3 m) do desky, cca 3-5 cm od okraje, přes ohnuté roxory. Všechny ohnuté roxory po obvodu jsem provázal s kari sítěmi. Vázalo se pytlovými úvazky 12 cm dlouhými, s očky na obou koncích. Ve stavebninách mi prodali rádlovačku za asi 50 Kč, ale stejně vám poslouží i zohnutý hřebík na aku vrtačce.

V kari sítích se vyřezaly otvory pro výstupy z desky (odpady, chráničky, zemnící pásek). Před položením každé sítě jsem jí podložil na 9 místech kusy betonu (dlažba) a poté je podložil na dalších místech tak, aby při chůzi po karí sítích se v místě prohybu nedotýkaly podkladu. Jsou tak podložené každých cca 25-30 cm. Následně jsem každou řadu svázal přes dvě oka k sobě. Jedna řada mi bohužel vyšla bez přesahu, proto jsem dvě sítě nařezal po 4 okách a převázal je.

V podstatě práce probíhala tak, že já jsem udělal 9 podložených bodů a nosil a pokládal kari sítě a přítelkyně je provazovala.

Další den jsem si na pomoc zavolal dva zedníky. Bohužel jsem to nevěděl, a tak jsem se na betonárně nedomluvil, aby mixy přijely hned po sobě. Měli toho víc, a tak první tři přijeli po půl hodině. Díky tomu beton z předchozího již začal zavadat, a tak se na něj čerstvý beton špatně napojoval.

Co šlo, se přejelo hliníkovou latí (sáňky, letadlo). Nakonec chyběl 1 m3 a nemohl jsem se dovolat nikomu s malým autem, takže jsem to nechal dovézt mixem.

Celkem padlo 25,75 m3 QCC betonu C16/20. Asi nejtěžší prací bylo roztahování betonu do stran. QCC je řidší (samonivelační), než běžný beton, takže se s ním lépe pracuje. Kdybych neměl množství na knop, ale o něco málo víc, a mixy by navzovaly, věřím, že by se dosáhlo velmi velké přesnosti. I tak po zavadnutí betonu byl rozdíl na 16 m max. 2 cm, což je dle zedníků OK.

Bohužel, později jsem zjistil, že jsem přívod vody prvně vyměřil od oka a před zasypáním desky jsem jej zapoměl přeměřit na přesno, a tak vychází vedle příčky, přesně v místě pro vstupní dveře do domu. Naštěstí to půjde ještě upravit podlahou, takže to nakonec dobře dopadlo.

TIPY (pro ostatní, nebo na příště)

  • Vždy radši 2x měřit.
  • Veškeré výkopové práce (drážky na odpady, elektřiku, dešťovku apod.) vyjma přístupu těžké techniky k desce bych si dnes už připravil hned ze začátku, uložení infrastruktury bych provedl hned.
  • Místo skoro 70cm vrstvy DK 0-32 štěrku bych dal 60 cm betonového recyklátu z KB Beta (100,-/tuna) a jen vrchní vrstvu udělal DK 0-32, ušetřily by se peníze.
  • Provlékl bych více chrániček na elektriku, všechny alespoň 100 průměr a hlavně do všech dát drátek na protažení (bez něj to půjde pěkně špatně).
  • OSB desky bych nechal od někoho nařezat rovně (sice to +/- bylo, ale říznuté na stole podle opěry by to bylo 100%), pak bych měl rozdíl ve desce do 1 mm.
  • Studniční pěnu použít na veškeré prostupy deskou, POZOR - NEOŘEZÁVAT!!! Jinak bude sát vodu.
  • Dopředu si sehnat dostatečné množství betonových kusů na podložení kari sítí (např. odřezky zámkové dlažby, většinou stavebníci nebo města/obce rádi přenechají zdarma).
  • Pokud chcete stavět svépomocí, ale skutečně jen sami, tak na to zapomeňte, v 1 člověku to rozhodně nejde (aniž byste se strhali). Určitě při vylévání desky k sobě 1-2 pomocníky. Už jen tím, že mi přítelkyně podávala nářadí, které jsem v danou chvíli potřeboval, a provazovala kari sítě, mi ušetřila tak 1-2 dny práce, kterou bych jinak dělal já sám.
  • Na výpomoc nebudu příště brát zedníky (i když si jejich práce vážím), ale vzal bych neodbornou (levnou) pracovní sílu (vím pro příště).

 

Fotogalerie

Základová deska - část 2
Základová deska - část 2<br />připraveno k vylití
Základová deska - část 2<br />detail rohu
Základová deska - část 2<br />odpady a průchodky
Skrývka ornice
Předchozí článek autora
04.05.2019 08:15 2517 zhlédnutí
Skrývka ornice
Na pozemku mi chybí v průměru 70cm hlíny, ta původní byla dost tvrdá a štěrková, sem tam větší...

Stavební etapa: příprava a betonování desky

Název položky Cena
vytyčení domu 4 900 Kč
zemní práce 5 000 Kč
zemnící pásek + dráty, svorky 2 690 Kč
beton C16/20 do pasů 47 478 Kč
ztracené bednění 390ks 30cm 16 822 Kč
roxory + kari sítě 21 173 Kč
beton C16/20 do bednění 34 425 Kč
chráničky 1 200 Kč
trubka na vodu 772 Kč
vnitřní kanalizace 4 774 Kč
kámen do desky DK 0-32 34 000 Kč
OSB desky 22mm na šalování 4 237 Kč
beton C16/20 QCC do desky 63 477 Kč
hydroizolace 5 500 Kč
výpomoc skládání ZB 8 000 Kč
výpomoc zalévání desky 13 000 Kč
armokoše do zákl.pasů 11 000 Kč
Celkem 278 448 Kč

1 komentář

DuLi
napsal(a) DuLi/18. kvě 2020 11:02

Děkuji za cenné informace.

Odkaz Komentáře