Bagr byl domluven na sedmou ráno, aby se začalo co nejdříve. Dorazil však o půl hodiny později, ale vše napravil bagrista svou šikovností a přesnou prací. Po hodině se spustil slejvák a mysleli jsme, že jsme skončili. Naštěstí trval jen pět minut a tak se pokračovalo i když už v blátě. Asi po třech hodinách prací mě bylo jasné že to není jen na osm hodin, ale spíše na celý den, ne-li na dva. Hlínu jsme odváželi jen kousek opět na zahradu, kde jistě dobře poslouží. Byli jsme mile překvapeni, že i dva metry pod úrovní země byla krásná hlína, takže nemáme žádný odpad ve formě jílů a písků. Naštěstí se našlo i pár lidí kteří si pár fůr hlíny odvezli, jinak by už nebyla kam dávat.
Pro měření výšek základových pásů a podlahy sklepa jsme si stloukli „téčka“. Měli jsme však jen dvě dlouhé latě a tak to vypadalo, že stloukáme anténu pro kabelovou televizi. Práce šli hladce, stěny výkopů se nehroutily díky bagristově šikovnosti a tak se pokračovalo bez přestávek až do sedmi do večera, kdy se stihlo vybagrovat celý sklep a půlka základových pásů.
Na neděli tedy zbývalo jen to lehčí a rychlejší. Jenže. Druhý den už byl domluven jiný bagrista, aby se vystřídali, a ten nebyl zdaleka tak zručný jako ten první. Ten se na bagru teprve měsíc zaučoval. Neustále jsme museli hlídat rovnost výkopů. Někde jsme dokonce měli pásy široké namísto 50 cm i 70 cm, a nebylo to vina hlíny, která by se sesouvala. Nakonec se vše zvládlo za 16 hodin.
Můj odhad byl osm hodin a padesát vykopaných kubíků zeminy, nakonec se vykopalo přes sto kubíků hlíny. Příští týden nás čeká konečná úprava základů a za čtrnáct dní by jsme chtěli betonovat.
Sdílet 
