Náš vysněný kousek země

A tak, když se na jaře roku 2017 vše kolem zelenalo, začali jsme koukat po vhodném pozemku. Kritéria byla poměrně jednoduchá. 1) S vidinou klidných večerů u grilu, se sklenkou něčeho dobrého, žádný velký prostor, který by vyžadoval náročnou údržbu. Koukali jsme tedy po pozemcích cca 800-1000 metrů čtverečních. 2) Chceme pasivní dům, věříme, že toto je budoucnost novostaveb a díky dotačnímu programu Nová zelená úsporám se většina nákladů navrátí zpět (doufáme :-)). 3) Z bodu č.2 tedy vyplývá patřičná orientace pozemku. 4) Nechtěli jsme žádnou dědinu, ale ani centrum města. Po ujasnění toho, co bychom chtěli a co od pozemku očekáváme, jsme začali hledat a situace byla... dosti beznadějná. Buď dobrá cena za metr čtvereční, ale pozemek, že bychom museli sehnat zahradníka nebo špatná orientace nebo předražený nesmysl uprostřed ničeho. Až pak najednou... Narazili jsme na místo, u kterého jsme hned věděli, že to je prostě ono. Krásný výhled. Mírně ve svahu, takže i když si pod námi někdo postaví něco většího výhled nám nezmizí. Na okraji města, za námi už jen les a pastviny, přesto ale do centra pár minut autem. Zbývalo už jenom kontaktovat makléřku a zjistit, jak se to s parcelou má. A mělo se to dobře. Až na tu cenu. A tak jsme se zklamaní vrátli zpět domů. Pak ale přišlo propočítávání, kolik bychom za 30 let projezdili do práce, na nákupy, děti do školy/kroužky + kolik by nám to vše zabralo času a najednou se cena nezdála tak hrozná. Říkali jsme si, že určitě ještě něco málo usmlouváme a cena bude tak akorát. Na řadu přišla druhá schůzka s makléřkou. Nadhodili jsme, zda by se s cenou nedalo ještě něco udělat. A odpověď byla v celku jednoduchá. Nedalo :-/ i tak jsme se ale dohodli na koupi. Než se vyřídily všechny potřebné papíry, tak to chvilku trvalo, ale v září 2017 jsme se mohli pyšnit tím, že jsme hrdými majiteli našeho kousku země.