Ach ty přípojky ...

Autor: MVVM (1 příspěvek)
15. 5. 2017
0 komentářů
Ach ty přípojky ...
Příspěvek stavebníka
Tak, jak už to u svépomocníků na zdejším portále bývá zvykem, i my jsme zatoužili po vlastním bydlení. Zhruba před osmi lety jsme se sice upsali k úvěru na panelovou 3+1 s krásným výhledem na celou Opavu, myšlenka na vlastní domeček v nás pořád zůstala zaklíčená. Před rokem se pak naše rodinka rozrostla o dalšího, trochu hyperaktivního člena, a tak se nám naše bydlení stalo malým.

Jelikož jsme pozemek pro stavbu měli v rodině, tak by se mohlo zdát, že tomu již nic nebrání. Po přečtení všech strastí, se kterými se zdejší svépomocnící střetli a nastudování "snad" všech technologických postupů, jsme si připadali dostatečně teoreticky připraveni. Prvním naším krokem byla návštěva stavebního úřadu, kde jsme si ověřili, že na našem pozemku můžeme stavět. Tam jsme dostali pozitivní odpověď a tedy jsme směle pokračovali dále a to rovnou do banky zjistit, kolik si můžeme půjčit a udělat si tak představu, jak moc si pak můžeme vymýšlet. I v bance jsme dostali pozitivní zprávy, tedy půjčí nám dokonce více, než jsme předpokládali.  SÍTĚ Následovalo předběžné vyjádření správců inženýrských sítí, odkud a za jakých podmínek se můžeme na tyto sítě napojit. Ve hře byly pouze vodovod a elektřina, jelikož kanalizaci, v místě obce, kde chceme stavět, stále ještě nemají dotaženou a dle starosty to zatím ani nemají v plánu. Vyjádření dopadlo na první pohled opět pozitivně, obě sítě máme v dosahu a tak můžeme přikročit dále. VODA S elektřinou problém nebyl žádný, sloup je na hranici našeho pozemku, tak se přípojka svede z něj. Horší už to bylo s vodou, kde se nabízelo hned několik možnosti.

  1. První a dle vodáren preferovaná je napojit se ze zhruba 100m vzdáleného bodu, k němuž vedla trasa přes jeden protlak silnice následovaný jedním překopáním další silnice a umístěním cca 70m trasy v cizí parcele. Odhadnutá cena za provedení přípojky kolem 150 000 kč. Toto jsme ihned zavrhli.
  2. Druhá možnost vypadala zprvu lákavěji, kde délka trasy činila cca 40m a bez jakýchkoliv protlaků a překopů. Říkáme si hurá jdeme do toho. Přípojka by sice také vedla přes cizí pozemek, ale pouze v délce 8m, což by neměl být problém. Bohužel jsme zjistili, že pozemek je na katastru napsaný na paní, která již není mezi námi a zdálo se, že po ní nezůstali ani žádní dědicové. Pozemek měl v katastru poznámku nejednoznačně identifikovaný vlastník a na úřadě pro zastupování majetku státu jsme se dozvěděli, že bude v tomto stavu vedený zhruba do roku 2022, kdy pokud se do té doby o něj nikdo nepřihlásí a nedoloží vlastnictví přejde automaticky do vlastnictví státu, a až se tak stane, můžeme začít řešit přípojku vedenou přes tento pozemek. Krásná druhá varianta rázem ztratila na popularitě.
  3. Začali jsme tedy detailněji studovat variantu 1 a napadla nás taková optimalizace, kdy jsme původní trasu zkrátili na nějakých 20m a na jeden protlak silnice. Hrdě jsme nakráčeli na vodárny s naším geniálním řešením. Náš nápad se jim ale moc nezdál a tak jej radši zamítli s tím, že se nemůžeme připojit z hlavního přívodního řádu. Věděli jsme ale, že soused z tohoto řádu připojen je a tak jsme chtěli vysvětlit, proč on jo a my ne. Na toto neměla Opava kompetence odpovědět a tak nás odkázali na jejich CML do Ostravy, kde by to vědět mohli. V Ostravě dávali od tohoto problému ruce pryč a v podstatě mi řekli, že si to mám domluvit s Opavou. Tak jdeme zpátky na Opavu, kde již seděla jiná paní a my jí mohli s celým problémem opět od začátku seznámit. Nová paní si sice také nevěděla rady, ale zavolala nám na pomoc řadového technika, který během minuty náš návrh prošel a sdělil nám, že takto navržené řešení je schůdné přes žádost o vyjímku, kterou máme zaslat na Ostravu. Abych to trochu zkrátil, zaslali jsme tedy detajlní žádost o vyjímku do Ostravy, kde světe div se, žádosti bylo vyhověno.

Úspěch třetí varianty trochu zkazil soused, který v průběhu řešení přípojky změnil názor na umístění věcného břemene cca 5m2 na svůj pozemek a proto nám raději nabídl k odkoupení pozemek celý - čítající 3800m2. Po pár týdnech jednání a narážení na sousedovic vzdor jsme nakonec souhlasili a pozemek koupili. Zpětně se mi to jeví i jako dobrá investice, akorát přišla v nejméně vhodnou dobu, kdy se škudlí každá koruna, ale co už. Ještě před získáním hypotéky jsme se tedy dostali do mínusu, kdy nám hodně pomohla rodina a za to jí moc děkujeme. VRT Vzhledem k tomu, že celá výše uvedená trapárna s vodárnami měla od začátku nejistý výsledek, rozhodli jsme se paralelně řešit i vrtanou studnu pro případ neúspěchu. Realizaci vrtané studny jsme svěřili místní firmě, ze které mi postupně dva proutkaři našli na pozemku vodu. Oba samozřejmě na úplně jiném místě. Situaci ohledně okolních studní a vrtů sousedů jsem měl již zmapovanou a tak jsem mohl hydrogeologovi z dané firmy podat veškeré potřebné údaje. Ve smlouvě jsme měli uvedeno, že vrt bude hluboký 22m, a bude mít min. vydatnost 2 kubíky denně. Po podpisu smlouvy jsem musel firmu mírně nahánět, pořad jim do toho skákaly jiné zakázky, ale nakonec asi po dvou měsícách dorazili na náš pozemek i se svým vrtacím arzenálem. Bez nějakých dalších průtahů se hoši pustili do práce kdy zezačátku přidávali jedno prodloužení za druhým a zdálo se, že za chvíli bude hotovo. Po 8 metrech však hoši hlásí problém, že narazili na neogen a všechno se tím mírně zdrží. Zbytek dne se tedy vrtala 6m vrstva jakési šedo modré plastelíny. Následující den se již vrtalo ve skále a práce šla zase od ruky a my se rychle provrtali na nasmlouvaných 22m a co by člověk nečekal, voda nikde. Domluvili jsme se tedy že zkusíme vyvrtat ještě dalších 8m a kdyby nic, tak to další den zkusíme kousek vedle. Vrtáme tedy dál a ve 24 metrech hoši hlásí vlhkost. Moc mě to nebralo, pač jsem počítal, že voda začne z vrtu po profouknutí vzduchem z kompresoru stříkat, ale hoši mě ujisťovali, že je to dobré. Provrtali to tedy do domluvených 30m, vložili roury s perforací, obsypali štěrkem a začali odčerpávat a měřit. Teď už to s vodou vypadalo lépe, ale radsot pořád brzdila barva vody jestli se to vodou dalo nazvat. Šéfko mě ale hned uklidňoval, že než odjedou, tak do bude průzračné. Po třech hodinách čerpání ke mě pak šéfko nakráčel s tím, že je to o poznání čistější, ale pro úplné vyčištění bude třeba vodu v následujících dnech ještě odčerpat. Vzhledem k tomu, že jsem měl k tomuto něco načteno a asistoval jsem během celého průběhu vrtání, souhlasil jsem s převzetím vrtu i v tomto stavu. V následujících dnech jsem tedy na vlastní pěst provedl ještě dvě odčerpání a dnes už je voda téměř jak z kohoutku a já beru akci za vydařenou. Nyní probíhá legalizace vrtu, což je opět v režii firmy. BOUDA a KADIBOUDA Při čekání na studnařskou firmu jsem vyplnil čas hledáním vhodné stavební boudy. Poohlížel jsem se po ní již delší dobu, ale žádná stavební buňka ve slušném stavu za rozumnou cenu nebyla v našem okolí k mání. Byl jsem tedy rozhodnutý pořídit si klasickou polskou pozinkovanou plechovou garáž. Než jsem ale stačil garáž objednat, narazil jsem na internetu na zachovalou stavební buňku z Opavy s poznámkou cena dohodou. Ihned jsem prodávajícího kontaktoval a nabídl mu cenu 11000,-. prodávající mi však hned naznačil, že si představuje částku kolem 16000,- což už pro mě bylo ale moc. Domluvili jsme se tedy, že si má inzerovat dále a případně ať se ozve. Vzhledem k tomu, že na prodej očividně spěchal, do týdne se ozval, že mou nabídku přijímá. Hned jsem objednal auto s rukou a další týden si to buňka vesele štrádovala na náš pozemek. Akce s přepravou klapla na jedničku a my měli zase lepší pocit, že jsme trochu pokročili. Po boudě následovala kadibouda, kde už jsem ale neměl náturu pořizovat něco použitého a nebo naopak něco nového. Rozhodl jsem se tedy kadibudku postavit sám. Stáhl jsem si zkušební verzi softíku Arcon a dle předloh na internetu navrhl vlastní řešení kadibudky. Prográmek mi pak vyhodil seznam a množství materiálu, který budu potřebovat. Po lehké kalkulaci jsem zjistil, že by mě kadibouda vyšla na 3000. Vzhledem k tomu, že jsme měli k dispozici dostatek odpadního řeziva, rozhodl jsem se, že to postavím z odpadu. Původní propracovaný návrh tedy přišel v niveč a já to zbouchal tak nějak pocitově dle rozměru dostupného materiálu. S výsledkem jsem celkem spokojen. Soubežně s přípojkami a stavebním zázemím jsme řešili i projektovou dokumentaci a hypotéku. O tom už ale zase v příštím článku.

Reklama

Náklady

Název položkyCena
Poplatek za návrh navklad – koupě pozemku
1 000 Kč
Sepsání kupní smlouvy – Notář
3 000 Kč
Pozemek pro přípojku vody – 3800m2
120 000 Kč
Poplatek za návrh navklad – Plomba na byt
1 000 Kč
Poplatek za návrh navklad – Darovací smlouva – Druhý pokus
1 000 Kč
Poplatek za návrh navklad – Darovací smlouva – První pokus
1 000 Kč
Poplatek za vyjádřeni – Technické služby – První pokus
300 Kč
Poplatek za návrh na vklad rozdělené parcely – Druhý pokus
1 000 Kč
Sepsání dohody o vypořádání – notářka
3 400 Kč
Záloha projektant
27 250 Kč
Poplatek za elektropřípojku 1/2 částky
6 250 Kč
Vyhledání zdroje vody pro vrt- hydrogeolog
1 000 Kč
Poplatek za návrh na vklad rozdělené parcely – První pokus
1 000 Kč
Zaměření pozemku plus vytvoření geodetického plánu geodetem
5 000 Kč
Ověření podpisů dohody a vypořádání
90 Kč
Kopie podkladů pro Českou spořitelnu
60 Kč
Celkem172 350 Kč
Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Další články autora:
Autor zatím napsal pouze tento článek.
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací