Projekt, stavební řízení a vodoměrná šachta

Každá mince má samozřejmě dvě strany, takže projekt je opravdu jen pro stavební povolení, reálně stavět se podle toho asi moc nedá, mnoho informací chybí, některé se naopak v různých částech projektu rozcházejí. My si spoustu parametrů budeme ujasňovat během stavby, takže nám tato forma projektu vyhovuje, hodně věcí si uděláme po svém, takže by komplexnější projekt byl zbytečný. Na druhou stranu nyní plně chápu stavebníky, kteří pořídí podstatně dražší prováděcí projekt obsahující všechny detaily a přesné výpočty, protože to během stavby ušetří spoustu nervů a peněz. V projektu máme jako bonus nějaký standardní plot a přístřešek pro auto, takže alespoň nebudeme muset jít znovu na úřad kvůli těmto druhotným stavbám, které jsme v tuto chvíli ještě řešit nechtěli. Tedy alespoň jsme si to mysleli. Na druhou stranu chyběly některé plynařské parametry, takže RWE si vyžádalo doplnění projektu. Dále chybělo odvětrání základů, což, jak jsme se dozvěděli na stavebním úřadě, je i s nízkým radonovým rizikem nutnost, jelikož máme podlahové topení. Chyběla nám i požární zpráva k přístřešku pro auto. Nad chybějícím odvětráním základů byli ochotni přimhouřit oko, ale na požární zprávě k přístřešku trvali. Jelikož už nás začal tlačit čas, přístřešek jsme z projektu vyškrtli. Je opravdu škoda, že stavební úřad neprojde dokumentaci a neposkytne seznam prvků vyžadujících doplnění či opravu, pak by nebyl problém tyto věci najednou doplnit. Když ale už poněkolikáté kontaktujete projektanta a žádáte doplnění dalších informací do již předělaných dokumentů, tak to brzy začne všechny strany unavovat. Takže jsme raději sporné prvky vyškrtali, aby stavební úřad nemohl stavební řízení již nadále odkládat.

V mezičase jsme ještě koupili vodoměrnou šachtu - sehnal jsem ji na internetu za velice slušnou cenu a s dopravou zdarma. V lednu dorazila a v březnu jsme se pustili do kopání. To je poprvé, kdy jsem se pustil do skutečné akce a neskutečně jsem si to užíval. Tedy první hodinu, než jsem pochopil, že vykopat takovou díru nebude žádná sranda. Nakonec jsme tam strávili několik odpolední, když jsme díru pro jistotu zvětšovali a zvětšovali. Když jsme konečně narazili na vodovodní hadici, došlo mi, že je širší než prostup šachty. Tu jsem totiž koupil ve standardním provedení s prostupem DN32, nicméně na parcele máme vodu vedenou DN40.  Koukal jsem, že šachtu šlo za mírný příplatek objednat i s jiným prostupem, nicméně tato změna byla nenápadně skryta mezi dalším dokoupitelným příslušenstvím, které jsem tehdy neprocházel. Takže jsem o něco chytřejší. Problém vyřešili vodohospodáři během instalace vodoměru, kdy před vstup do šachty navařili redukci. Šachtu jsme usadili na 10 cm betonovou desku, pod kterou bylo 15 cm štěrku a 15 cm rozdrcených kamenů, které jsme vykopali při hloubení jámy. Po usazení šachty jsme zabetonovali prstenec na dně šachty další 10 cm vrstvou betonu a vytvořili tak betonovou kotvu. Šachtu jsme pak zahrabali hlínou.

Dále jsme koupili polskou plechovou garáž 15 x 3 m (čti stavební boudu) a v OBI přívěsný vozík za auto. Na aukru jsem koupil stavební rozvaděč, který nám strejda elektrikář pomohl zapojit (je super pocit mít vlastní šťávuJ) a na základě inzerátu v místních novinách jsme koupili kadibudku. Není sice žádná výstavní.. tedy pardon, vlastně je, na jedné místní výstavě čehosi totiž fungovala.. ale pro naše "náhlé" potřeby bude stačit.

Přes kamaráda pracujícího ve stavebninách jsme v posledním březnovém týdnu (tzn. těsně před zdražením) objednali zdivo, které se s pomocí rodinného známého složilo na parcele. V mezičase jsme naplánovali skrývku ornice a zaměření domu. Přípravy vrcholí a pevně doufám, že v příštím článku si už kopneme do země :-)