V prvé řadě je nutné si ujasnit několik pojmů. Samotný termín „zaměření pozemku“ je příliš vágní a geodet vám v této souvislosti položí jistě mnoho otázek. Obecné zaměření pozemku může v sobě zahrnovat:
1. Výškopisné a polohopisné zaměření pozemku
Ve většině případů bude sloužit projekční kanceláři jako tzv. podklad pro projekt. Technicky vzato se jedná o zaměření vlastního pozemku včetně jeho blízkého okolí spolu s povrchovými znaky inženýrských sítí (např. rozvodná skříň, vodovodní uzávěr, sloupy elektrického/komunikačního vedení). Jednoduše řečeno výkres bude obsahovat vše, co je v terénu patrné a bude zpracován tak, aby projektantovi předal kompletní informaci o dané lokalitě. Projektant si na základě této dokumentace udělá jednoznačný celkový přehled o dispozicích a parametrech pozemku.
2. Rozdělení pozemku
Proces jehož výsledkem bude vymezení části, která bude využita na vlastní stavbu resp. převedena na jiného vlastníka apod. Parametry rozdělení jednoznačně definujete vy. Příkladem může být situace, kdy rodič daruje část pozemku svému potomkovi, aby mu umožnil postavit dům „na vlastním“. Je pochopitelné, že v tomto případě chce mít darující také celou věc ošetřenou a jednoznačně definovanou v katastru nemovitostí. Zadání pak může znít: „Chci z daného pozemku oddělit část podél stávajícího plotu v šířce 20 m anebo chci oddělit ze stávající výměry 1000 m2.
Na základě Vašeho zadání geodet provede zaměření v terénu. To není již tak obsáhlé jako v případě podkladu pro projekt. Chybí výškopis, který pro potřeby katastru nemovitostí není nutné zaměřovat, stejně tak povrchové znaky inženýrských sítí nejsou v tento okamžik podstatné. Naopak podstatnými se stávají tzv. identické body, které si odpovídají v terénu a v katastrální mapě. Identické body mohou být reprezentovány lomovými body parcel, budov, plotů, případně dříve stabilizovanými hraničními znaky. Výsledek měření je pro vás velmi důležitý. Bude mít formu tzv. geometrického plánu (GP).
GP má dvě části – výkaz výměr (textová část obsahující přehledy výměr pozemků před změnou a po ní) a grafická část, kdy je do zákresu pozemků, který odpovídá aktuálnímu stavu katastrální mapy, zanesena silnou čarou nová hranice. GP bude opatřen dvěma razítky. První, tzv. ověření, dává úředně oprávněný geodet a druhé, tzv. potvrzení, dává pracovník katastrálního úřadu. Ale pozor, obě razítka pouze značí, že veškerá dokumentace, související s geometrickým plánem, kterou geodet musí ze zákona na katastrální úřad odevzdat, je v souladu s právními předpisy. Vlastní změna není ještě na katastru zanesena a tento úkon je nyní na vás, jako na (budoucím) vlastníkovi pozemku. GP je pak přílohou k darovací/kupní smlouvě, spolu se kterou je na vaši žádost změna zanesena do katastru nemovitostí, o tom ale později.
3. Vytyčení hranice pozemku
Po geodetovi tuto službu požadujete v případě, že jste vlastníkem pozemku a v rámci dobrých sousedských vztahů chcete mít hranici v terénu jednoznačně definovanou. Přizvaný geodet většinou provádí dvě měření, kdy si nejprve zaměří identické body s katastrální mapou (podobně jako v předchozím případě) a následně si připraví souřadnice lomových bodů parcely k vytyčení, které vykoná při své druhé návštěvě. Lomové body by měly být stabilizovány trvalým způsobem, tzn. nejčastěji plastovým znakem, pokud to terén resp. povrch nedovoluje pak hřebem, barvou apod. Od trvalé stabilizace lze v některých případech upustit. Pokud plánujete v hranicích pozemku vybudovat v brzké době oplocení, pak lze body stabilizovat dočasně např. dřevěnými kolíky apod. Od čeho však nelze upustit, je předání hranic za účasti všech sousedů. Ty ze zákona přizve geodet a mají právo se k vytyčené hranici vyjádřit do vytyčovacího protokolu. Jejich případné námitky pak posoudí katastrální úřad.
Geodet má za povinnost sousedy pozvat, jejich neúčast pak není překážkou pro řádné předání vytyčené hranice. Výsledkem bude vytyčovací náčrt – tedy zákres pozemků dle katastrální mapy s vyznačenými lomovými body, které byly předmětem vytyčení. Nezbytnou součástí je také samotný vytyčovací protokol, který slouží jako doklad o předání vytýčených hranic mezi sousedy. Jako objednatelé dostáváte originály výše uvedených dokumentů, sousedé pak dostávají kopie a předání kompletní dokumentace k založení na katastrálním úřadě za vás zajistí geodet.
Volba dodavatele geodetických prací
Nyní máme první krok za sebou – víme přesně co budeme potřebovat a můžeme kontaktovat geodetickou kancelář. Pochopitelně většina stavebníků osloví více kanceláří a vybírá dle ceny. Zde ovšem platí, jako i v jiných případech, že ne vždy to nejlevnější je nejlepší. Mějte na paměti, že geodet vás může provázet po celou dobu výstavby – nejprve pozemek vytýčí, následně ho zaměří pro projekční kancelář, před zahájením výkopových prací vytýčí stavbu na pozemku dle projektové dokumentace a to třeba i průběh přípojek inženýrských sítí a na závěr vám hotovou stavbu bude zaměřovat pro zápis do katastru nemovitostí a po letech s vámi může obdobně opět spolupracovat při stavbě garáže popř. dalších drobných staveb, pro které se rozhodnete po kompletním dokončení a zařízení vašeho nového domova.
Věřte, že při všech výše zmíněných činnostech se bude lépe pracovat geodetovi, který už u vás někdy byl a nejenom proto, že k vám „trefí“, ale především pro bodové pole, které si pro každou svou činnost vybudoval. Vybuduje-li si ho při vašem prvním setkání, je pak pro něho hračkou příště na toto pole navázat a nebudovat nové. Vybírejte tedy geodetickou kancelář podle její tradice, historie působení v regionu, možných záruk a nebo i podle její schopnosti se časově přizpůsobit vašim možnostem a potřebám. To bývá velmi podstatné např. v okamžiku, kdy při vlastní výstavbě dojde ke zničení některého z vytyčených bodů a je nezbytná jeho „okamžitá“ obnova. Pro stavební firmu nebude problém vám vyfakturovat jeden den navíc jako prostoj, ale pro vaši peněženku to nemusí být příjemné.
Zápis do katastru nemovitostí (KN)
V návrhu na vklad práv do KN vlastník specifikuje, jaké úkony po katastrálním úřadu požaduje (např. rozdělení pozemku, tím vznik nového pozemku o dané výměře, druhu pozemku, vlastníku). K návrhu na vklad se přikládají listiny v počtu 2 plus počet účastníků řízení. Na jedné z těchto listin musí být ověřené podpisy všech zúčastněných stran. Ověřený podpis lze zajistit na obecním nebo městském úřadě nebo u notáře. U ostatních listin stačí, pokud jsou podepsány bez ověření. Nicméně každá z listin musí být originál, nikdy nelze na katastr dokladovat prostou kopii.
- Zápis rozdělení pozemku/změny hranice vkladem – do KN musí být dodán i souhlas stavebního úřadu (SÚ) s dělením pozemku. Žádost o souhlas SÚ obsahuje buď přímo GP nebo jiný technický zákres např. v katastrální mapě, kde bude vidět rozdělení pozemků a přístupy na nově oddělované pozemky. Z pohledu stavebního úřadu je bezproblémovou variantou, pokud je přístup na pozemek z veřejné komunikace. Souhlas s dělením pozemku je přílohou ke vkladu do KN. Pokud je vlastník zastoupen jinou osobou, je povinnou přílohou každé listiny i plná moc. Pokud je vlastníkem právnická osoba, přikládá výpis z obchodního rejstříku. V případě, že se zároveň s rozdělením pozemku bude měnit i druh využití pozemku (např. z orné půdy bude zahrada), je potřeba přiložit souhlas ze změnou druhu pozemku. Ten vlastník získá opět na stavebním úřadě.
- Zápis rozestavěné budovy záznamem – Jeden z nejčastějších důvodů zápisu rozestavěné budovy je získání hypotéky. Součástí dokumentů pro zápis musí být krom samotné žádosti i stavební povolení, čestné prohlášení o tom, že budova je ve stavu rozestavěnosti, GP a také souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu k trvalému odnětí ze ZPF.
- Zápis budovy záznamem – součástí musí být žádost o zápis, kolaudační rozhodnutí, potvrzení obecního úřadu o přidělení čísla popisného a GP.
- Ohlášení změny rozestavěné budovy na dokončenou – vlastník musí sepsat čestné prohlášení, zda se obvod dokončené budovy změnil nebo nezměnil oproti rozestavěné budově. Pokud se změnil, potřebuje nový GP. K zápisu vždy potřebuje žádost o zápis, kolaudační rozhodnutí a potvrzení obecního úřadu o přidělení čísla popisného.
V současné době jsou žádosti o rozdělení pozemku a změnu druhu pozemku zpracovávány na stavebních úřadech bezplatně, nejpozději do měsíce od podání žádosti. Ověřený podpis stojí 30 Kč na obecních úřadech a 50 Kč u notáře. Vklad do KN je nyní zpoplatněn správním poplatkem ve výši 500 Kč za vklad (bez ohledu na počet úkonů ve vkladu – např. lze spojit dohromady dělení pozemku, změnu druhu pozemku, zápis věcného břemene apod.). Vklady do KN jsou zpracovány 30 dnů od zahájení řízení, pouze ve zvlášť složitých případech nejpozději do 60 dnů.
Sdílet 
