Hydroizolace a první cihly

Tři dny jsme penetrovali a natavovali hydroizolační pásy (Sklodek 40 - střední radon), až jsem si říkala, jak to, že nám to trvá tak dlouho. Samozřejmě se nabízelo vysvětlení v podobě silného větru, zimy a podobného. Až v pondělí, kdy nastoupil zedník na založení prvního patra nám bylo sděleno, že máme teda dost malej hořák a že on přinese větší (museli jsme pár pásů dolepit, protože jsme to trochu netrefili a geodet určil vnitřní roh mimo připravenou hydroizolaci.) Geodet mimochodem pochválil naší práci na desce, že je krásně rovná a to prý už hodně dlouho neviděl. Rozdíl na celé desce byl méně než 1cm, rohy nám krásně sedly, až na jednu stranu, kde jsme věděli, že je deska křivě, ale tam přijde pouze dílna, takže žádné drama. Pondělí začalo dobře, založily se rohy Poritu, který pro nás slouží jako zakládací řada pod Vapis. A pak se nám značně zkazilo informací od druhého zedníka, že celý týden nemůže, protože má nějaké akce a nastoupí až další pondělí. V úterý pro změnu přijel zedník o 2,5h pozdě. Manžel, normálně extrémní flegmouš, zedníka sjel, že ho teda oba pěkne se***, jeden nepřijde celej tejden, druhej přijde pozdě... A zakončil to slovy " A máš štěstí, že tu není moje žena, ta by ti dala ještě víc." Zedník souhlasil. V úterý zedník s manželem dokončili celý obvod + většinu vnitřních nosných zdí a přijel první závoz vapisu ze stavebnin. Přivezli 4 palety celých 17,5cm cihel a jednu paletu půlek. Na té obrovské desce to bylo jak plivnutí do moře a já jsem lehce znervózněla, jestli to vůbec vydrží do konce týdne. Naštěstí jsem hned na středu objednala dalších 12, ženská intuice. Ve středu ráno proběhla hlasická školící desetiminutovka - prosím vás, koukejte do projektu, v projektu to všechno je, všude jsou kóty, všechno měřte, kdyby něco volejte, mám to v počítači, hned vám odpovím. Támhle jsou kotvy, už jste zdil na tupo, že jo? Je to do modulu, neměli byste nic řezat. "Ano paní, jasně, jasně." Kolem oběda telefonát: "Ta čistá podlaha je po vršek tý první cihly, že jo?" "Ano, výška podlahy je vidět v projektu" "Já jsem to tu nikde nenašel" "Je tam řez podlahou, tam je vidět kolik cenťáků tam ještě přijde." "Tak po tu první normální cihlu teda..." Amazonské lesy zaplakaly, na co to tam máme vytištěný, když do toho ty játra ani nekouknou. Dorazila jsem na pozemek, z pěti palet zbyla jen ta půlková. Bylo mi oznámeno, že ty půlky jsou k ničemu, že použili zatím jen jednu. Opět jsem se jala vysvětlování, že půlky by přece měly být do těch rohů a na konec příček a já nevím co a zbytečné určitě nejsou a ať je koukaj používat podle technickýho listu. Čapla jsem projekt a brigoš s úšklebkem prohlásil: "Áááá, kontrola!" V obývacím pokoji máme 2 velká okna a mezi nimi část zdiva, kde projektant určil, že se má do kanálků dát roxor a vybetonovat, protože to drží váhu tak velkých oken. Došla jsem do toho rohu, vlevo 5 metrů zapatlaného Poritu. Aha, tak proto řešili výšku podlahy, začali zazdívat HS portál. Kouknu doprava, kde je tři metry dlouhé fixní okno a ejhle, tam nějak přebývalo 3 metry cihel v místě, kde měla být díra. Úšklebek zmizel. Zedník: "Já myslel, že k podlaze máte jen to jedno velký." Já: "Je to v projektu." Zedník": "Jo tam jsem nekoukal." Zajímalo by mě, jestli je ta pára, co mi jde z uší, i vidět. Pokračovala jsem tedy dál ke vchodovým dveřím. Ptám se, jak jsou široký. 150 cenťáků, odpoví zedník. Tak se tážu znovu, kolik že je teda nakresleno v tom projektu. 175 cenťáků odpovídá zedník a jde vyťukat cihlu. Ještě že jinak dělá fakt dobře, zdi jsou rovný a nefláká se. Tak jsem si dala škvarkovou placku a přemýšlím, jak tohle psychicky přežiju. A korunu tomu nasadil ČEZ, který má problém pochopit, že jim do formuláře nemůžu doplnit jméno ulice a číslo popisné, protože obec ulice nemá a čp se vydává až po kolaudaci.