Podlahové topení a anhydrit

Autor: Monika a Pavel (23 příspěvků)
13. 2. 2017
3 komentáře
Příspěvek stavebníka
Po zateplení celého podkroví a následné montáži parozábrany proti vnikání vlhkosti do izolace jsme se vrhli do polystyrénové skladby podlahy. 

Před samotnou pokládkou podlahového polystyrénu Pavel rozkreslil a táta vyrobil šalování na místa, kde nepříjde anhydrit, ale rychle schnoucí beton, a to pod sprchový kout, zásobník na teplou vodu a pod vanu, kde zůstane podkladní beton.  Následně jsme si vypůjčili ze stavebnin digitální hadicovou vodováhu pro zjištění výškových rozdílů samotného podkladového betonu. Už od začátku stavby jsme věděli, že základová deska je v rozmezí 0,5 cm, proto nás zajímal spíše beton stropní v patře, kde byl rozdíl trošičku vyšší 5-6 cm. V našem případě jsme na radu zvolili pevnější strukturu polystyrénu značeného jako EPS (260 S) pod podlahové topení a v patře klasický  (150 Z). Rozdíl byl opravdu znatelný jak při práci tak pevnostně. Ale jak už jsem říkal, před samotnou pokládkou jsme nasbírali a prosušili dostatek jemného omítkového písku, kterým jsme pomocí stavební latě srovnali několika milimetrové spoje hydroizolace. Na písek jsme položili vrstvu silné folie  (tato vrstva folie je ve skladbě podlahy navíc, ale folie bylo opravdu hodně, tak se nešetřilo). Na folii v přízemí přišla křížová skladba polystyrénu 2 cm - 5 cm - 5 cm, dohromady tedy 120 mm polystyrénu. Polystyrén jsme řezali pomocí nabroušeného nože na izolační vatu, který už nebyl potřeba a pomocí lámacího nože. Okolo rozvodu topení a vody jsme vše pečlivě obsypali pískem, aby nevznikla dutá místa.  V patře bylo potřeba písku o trošku více, ale nepřeháněli jsme to. Vždy jen tolik, abychom docílili plynulé napojení tabulí polystyrénu.  Pro lití podlah nebylo nutné mít polystyrén položen vodorovně, ale aby byly spoje mezi polystyrénu plynulé a aby se tabule nekolíbaly a byly řádně usazené. Po dokončení pokládky polystyrénu přišel na řadu dilatační pás z miralonu s pruhem pro napojení vrchní vrstvy folie. Dilatační pás jsme přibili ke zdi tak zvanými papíráky (hřebíky s široko hlavou), které jsme naklepávali zhruba po 50 centimetrech pod výšku finálního povrchu.  Vrchní folii jsme měli skládanou v roli o šíři 6 m, proto jsme lepili pouze spoje po obvodu pomocí klasické široké izolační pásky.  Když byl celý dům srovnaný polystyrénem a zapravený folií, dorazil topenář pro pokladku podlahového topení.  Rozvaděč pro podlahové vytápění s vlastním čerpadlem a ŠJI okruhy už byl připravený z předchozí instalace rozvodů, proto jsme se pustili rovnou do akce. Spolu s topenářem dorazil i jeho syn, který rozmotával trubku z kluba, topenář jí pak tvaroval a přichytával po větších vzdálenostech a já jsem jí pak přichytával po kratších vzdálenostech pomocí plastových sponek s hroty, které se natloukaly pomocí gumové paličky. Po obvodu místností (vnějších stěn) se potrubí pokládalo hustěji kvůli ztrátám tepla a u rozvaděče byly na konce navlečeny elektrikářské chráničky, aby nedošlo ke lámání trubek.  Celé přízemí jsme rozdělili následovně:  1. okruh kuchyně s jídelním koutem 2. a 3. okruh obývák  4. okruh chodba se zádveřím a technickou místností 5. okruh koupelna Vše šlo opravdu od ruky, a proto bylo přízemí s vrchní koupelnou, kde je podlahové vytápění uděláno ze zpátečky žebříkového radiátoru za zhruba 3 hodiny hotové.  Na závěr se už jen vše překontrolovalo, vysály se drobné nečistoty z folie a bylo připraveno. Po jednom dni odpočinku přišlo na řadu samotné lití anhydritu. Anhydrit jsme si zvolili z důvodu lepších tepelných vlastností a opravdu kvalitnímu oblití topné trubky. Člověk musí ovšem počítat s kvalitním provedením izolace a spár v koupelnách, protože anhydrit nemá rád delší kontakt s vodou, při kterém degraduje.  Cenově nejlepší nabídku nám udělali Stavebniny U Komína, kde jsme odebírali převážnou část materiálů pro stavbu a zároveň už jsme se dobře znali s chlápkem, co má tyto práce na starosti. Hned ráno dorazili kluci v plné síle, začali s rozmísťováním trojnožek, na kterých se nastavila výsledná výška hladiny, pomocí již zmiňované digitální hadicové vodováhy. Do dveří umístili dilatační pruhy, které pohlcují rozpínání anhydritu během změn teplot. Mezitím dorazilo čerpadlo, které dopravovalo hadicemi anhydrit přímo do domu rovnou od domíchávače. Vzhledem k počasí se nám zpozdil příjezd domíchávače, ale asi po dvou hodinách vyhlížení mohlo vše začít.  Začalo se lít v patře, klukům to šlo od ruhy. Jeden ovládal čerpadlo, druhý vylíval a třetí upravoval anhydrit do výsledné podoby tím, že se z něj snažil dostat veškerý vzduch a srovnat hladinu pomocí k tomu určených pomůcek.  Po třech dnech, kdy musel být dům zcela uzavřen, byl povrch pochozí a zhruba po třech týdnech jsme začali mírně temperovat podlahovým topením s tím, že se každý týden, pokud si dobře pamatuji, zvyšovala teplota vždy o 5 stupňů. Po vysušení jsme zavolali o přebroušení podlah, které bylo již v ceně. Tím se odstranil vrchní škraloup, který se odlupoval od pevné struktury. Pro odstranění prachu z broušení nám postačil smeták, lopatka a silný stavební vysavač. 

Náklady

Název položkyCena
Cena topení bez radiátorů a rozvodů
141 000 Kč
Polystyrén
16 740 Kč
Anhydrit, práce + čerpadlo
45 700 Kč
Celkem203 440 Kč
Pomohl vám tento obsah?
Sdílejte ho s přáteli...
... nebo mu přidejte hodnocení
Přidávat hodnocení může pouze přihlášený stavebník
O autorovi
Monika a Pavel
Monika a Pavel (23 příspěvků)
Další články autora:
Víte, že můžete také vytvářet příspěvky? Kvalitní příspěvky finančně odměníme. Zobrazit více informací